1
Čti, ve jménu Pána svého, jenž stvořil:
2
stvořil člověka z KRVE SRAŽENÉ:
3
čti, neb Pán tvůj jest nejvýš šlechetný,
4
jenž naučil (psaní) pérem:
5
naučil člověka, co byl nevěděl.
6
Ale ne; člověk zajisté jest svévolný,
7
jakmile vidí se soběstačným.
8
Zajisté (však) k Pánu tvému (vede všeho) návrat!
9
Co míníš o tom, jenž zbraňuje
10
služebníku (božímu), když modlí se?
11
Co míníš, kdyby raději následoval (pravé) vedení,
12
neb přikazoval bázeň boží?
13
Co míníš, když lhářem zval (proroka) a odvrátil se?
14
Což nevěděl, že Bůh zajisté vidí?
15
Ale ne; nepřestane-li, dojista uchopíme jej za kštici,
16
kštici prolhanou, hřešící!
17
Nechť zavolá pak členy spolku svého:
18
my zavoláme strážce pekelné!
19
Ale ne: neposlouchej ho, však na tvář svou padej a (k Bohu) se přibližuj!