1
Při NOCI, když (temnem) halí;
2
a při dnu, když závoj odhalí;
3
a při tom, jenž stvořil mužské a ženské (pohlaví):
4
zajisté snaha vaše se různí!
5
Pročež, pokud se týče toho, jenž dává (almužnu) a (Boha) se bojí,
6
a víru dává tomu nejkraššímu:
7
tomu usnadníme cestu k snadnému.
8
Ale pokud se týče lakomce soběstačného,
9
jenž lží zove to nejkrašší:
10
tomu usnadníme cestu k obtížnému;
11
a co prospějí mu statky jeho, když (v peklo) vržen bude
12
Zajisté na nás jest (správné) vedení,
13
neb zajisté nám přináleží moc nad životem budoucím i pozemským.
14
Pročež varuji vás před ohněm planoucím
15
v němž bude péci se jen ten nejbídnější:
16
ten, jenž zval (to vše) lží a odvracel se:
17
však vzdálen od něho bude bohabojný,
18
jenž rozdává ze jmění svého, aby čistším stal se;
19
a nečiní nikomu dobrodiní proto, aby byl odměněn,
20
nýbrž jen z touhy po tváři Pána svého nejvyššího.
21
A zajisté, že bude spokojen!