1
Když nebesa se ROZPOLTÍ;
2
a hvězdy budou rozprášeny;
3
a moře splynou do sebe;
4
a hroby zdola navrch budou převráceny:
5
(tehdy) zví duše, co byla učinila, i co byla zameškala.
6
Ó člověče! co zmámilo tě ohledně Pána tvého vzácného,
7
jenž stvořil tě a vyrovnal a správnou (podobu) ti dal;
8
v jakékoliv pak podobě chtěl, tě sestavil?
9
Nikoliv! naopak, vylhaným nazývají soud (poslední)!
10
Však zajisté nad vámi strážci stojí,
12
co konáte (dobře) vědí!
13
Ctnostní v rozkošném budou (bydlení),
14
zavilí pak v pekla plameni,
15
péci budou se v den soudu (poslední):
16
z něj nebudou se moci vzdáliti!
17
Kdo poví ti, co jest den soudu (poslední)?
18
A znovu: kdo poví ti, co jest den soudu (poslední)?
19
Den, kdy, nebude duše moci učiniti pro jinou duši praničeho: rozhodnutí v den ten patřiti bude Bohu !