2
Hle, Kniha, jež seslána ti byla: nechovejž tedy nepokoje v prsou svých ohledně jí; abys varoval jí a aby napomenutím byla věřícím.
3
Následujte, což sesláno bylo vám Pánem vaším a nenásledujte jiných pánů vedle něho. Jak málo chováte v paměti napomenutí!
4
Jak mnoho měst zahladili jsme! Zastihl je hněv náš: jedny za noci překvapil, druhé za denního světla.
5
A jaké bylo volání jejich, kdy překvapil je hněv náš? Říkali jen: „V pravdě byli jsme nepravostnými.“
6
Zajisté budeme vyptávati se těch, jimž poslali jsme proroky a stejně budeme ptávati se i proroků,
7
a vypovíme jim všechny skutky jejich dle vědění svého, neboť nebyli jsme nepřítomni.
8
V ten den váha bude spravedlivá: a těm, jichž váha těžká bude, dobře povede se:
9
a ti, jichž váha lehká bude, propadli záhubě duší svých za to, že nešlechetně chovali se vůči znamením našim.
10
A postavili jsme vás na zemi a dali jsme vám na ní žívobytí: jak málo jste vděčnými!
11
Stvořili jsme vás a dali jsme vám podobu: pak řekli jsme andělům: „Skloňte se úctou před Adamem.“ I sklonili se před ním všichni, vyjma lblíse, jenž nebyl mezi těmi, kteří se sklonili.
12
Řekl (Bůh): „Co zabránilo ti, abys se klaněl, když poručil jsem ti?“ Řekl: „Jsem lepším jeho: stvořil’s mne z ohně, kdežto jej stvořil’s z hlíny.“
13
Řekl (Bůh): „Ven s tebou odtud; nepřísluší ti, abys pýchou dmul se zde. Vyjdi odtud: zajisté k opovrhovaným patřiti budeš!“
14
Řekl: „Poshov mi až do dne, kdy vzkříšeni budou z mrtvých.“
15
Řekl: (Bůh): „Budiž ti poshověno.“
16
Řekl: „A ježto dal’s mi zblouditi, zajisté číhati na ně budu na stezce tvé přímé.
17
Pak zajisté připadnu na ně zpředu i zezadu a zprava i zleva a většinu jich nalezneš pak nevděčnými.“
18
Řekl (Bůh): „Odejdi odtud, pokryt hanbou a vypovězen! Kdožkoliv následovati tě bude z nich těmi zajisté naplním peklo všemi!
19
A ty, Adame, obývej s manželkou svou v ráji a jezte z čehokoliv se vám zlíbí: jedině nepřibližujte se k tomuto stromu, jinak zhřešíte.“
20
I jal se naseptávati jim Satan, aby dal jim zpozorovati nahotu jejich, jež dosud byla jim skryta. Řekl: „Pán váš zapověděl vám tento strom jen proto, abyste nestali se anděly a nesmrtelnými.“
21
A přisahal jim: „Zajisté jsem vám dobrým rádcem.“
22
A zmámil je tak přeludy svými: a když okusili oba stromu, shlédli nahotu svou i počali sešívati si roušku z listí ráje. Tehdy zavolal na ně Pán jejich: „Zdaž nezapověděl jsem vám strom onen a zdaž neřekl jsem vám. „Zajisté Satan jest vaším nepřítelem zjevným?“
23
Řekli: „Pane náš, zhrešili jsme proti sobě samým, a neodpustíš-li nám a neslituješ-li se nad námi, jistotně propadli jsme záhubě.“
24
Řekl (Bůh): „Ven s vámi odtud: jedni druhým nepřáteli budete: a na zemi budete míti určené obydlí a zaopatření dočasné.“
25
Řekl dále: „Na ní žíti budete a na ní zemřete a z ní vyvedeni budete jednoho dne.“
26
Ó lidé, seslali jsme vám teď oděv, abyste pokryli nahotu svou a obleky nádherné však oděv bázně boží nejlepším jest. Toto jest jedním ze znamení božích: snad přemítati budou o něm.
27
Ó lidé, nechť nesvede vás Satan, jako způsobil vyhnání rodičů vašich z ráje, odňav jim oděv jejich, aby dal shlédnouti jim nahotu jejich. On zajisté vidí vás, on i stoupenci jeho, zkad nevidíte jich: a zajisté učinili jsme zlé duchy přáteli těch, kdož nevěří.
28
A když tito dopustí se smilstva, říkají: „Viděli jsme to u otců svých a tak nakázal nám Bůh.“ Rci: „V pravdě Bůh nenabádá k smilstvu: či chcete tvrditi o Bohu, co nevíte?“
29
Rci: „Pán můj nakazuje poctivost. Obracejte tedy tváře své ke každé modlitebnici a vzývejte jej v upřímnosti náboženství svého: jakož stvořil vás, tak k němu se navrátíte.
30
Některé vede cestou pravou, některé pak odsoudil k bloudění, ježto vzali si zlé duchy za přátele na místo Boha v domnění, že vedeni jsou cestou pravou.“
Sonraki 30 ayet →