1
QÁF. Při Koránu vznešeném!
2
Naopak, diví se, že přišel jim varovatel ze středu jejich; i říkají nevěřící; „Totoť věc jest divná!
3
Že když zemřeme a budeme v prach obráceni? — To věru návrat jest z daleka!“
4
My (dobře) víme, kolik pohltila jich země, neb u nás jest Kniha, (vše) uschovávající.
5
Naopak, lží nazvali pravdu, když přišla jim: i v postavení jsou spleteném.
6
Což nepohlédli k nebesům nad sebou, aby viděli, jak vybudovali jsme je a zkrášlili tak, že není skulin v nich?
7
A zemi rozprostřeli jsme a rozházeli po ní temena hor; a dali vzrůsti na ní všeho druhu (rostlin) rozkošných:
8
k nahlédnutí a napomenuti všem služebníkům kajícným.
9
A seslali jsme s nebe vodu požehnanou, jíž vzrůsti dáváme zahradám a zrní obilnému;
10
a datlovníkům vysokým s vrcholy obtěžkanými,
11
k výživě služebníkům našim a vodou oživujeme zemi zmrtvělou. Takové bude i z mrtvých vzkříšení.
12
Před nimi již lháři zvali proroky: lid Noemův a obyvatelé Ar-Rassu a (kmen) Tsemúd;
13
a (kmen) 'Ád a Farao a bratří Lotovi;
14
a obyvatelé hvozdu a lid Tubba; ti všichni lháři nazvali proroky i uskutečnil se (nad nimi) trest slíbený.
15
Což znaveni jsme prvním stvořením? Naopak: ale oni přec jsou v pochybách ohledně stvoření nového!
16
My stvořili jsme člověka a víme, co našeptává mu duše jeho: a my bližšími jsme mu žíly hrdelné.
17
Když přijímati budou oba přijímači (výpovědi), jeden z prava, druhý z leva sedící:
18
nepronese slova, aniž by pozorovatel vedle něho nebyl pohotově (je zapsati).
19
A přijde (naň) mrákota smrti skutečné: „Toto jest, čemu chtěl ses vyhnouti!“
20
A zatroubeno bude v roh: totoť jest den trestu slíbený!
21
I přijde jedna každá duše: s každou pak honec a svědek její.
22
„Žil's v lhostejnosti k tomuto dnu: nuž, sejmuli jsme ti clonu a zrak tvůj dnes ostrý jest!“
23
A řekne druh jeho věrný: „Toto jest co mám (pro tebe) připraveno.“
24
„Uvrcte, vy dva, v peklo všechny nevěrce vzdorovité:
25
zabraňovače dobra, přestupníky, pochybovače;
26
kteří stavěli vedle Boha bohy druhé: uvrcte je v trest přísný!“
27
Řekne druh jeho věrný: „Pane náš, jáť nesváděl jsem jej, nýbrž on (sám) byl v bloudění dálném.“
28
(Řekne Bůh): „Neveďte sporu přede mnou: dal jsem vám již před tím slib výhrůžný:
29
nemění se pak slovo mé: a nejsem utiskovatelem služebníků svých.“
30
V den ten řekneme peklu: „Zdaž naplněno jsi?“ a řekne: „Jest (ještě) více jich?“
Sonraki 15 ayet →