1
Chvála Bohu, STVOŘITELI nebes i země, jenž činí ANDĚLY posly svými: anděly, mající křídel dvé, neb tré, neb čtvero párů. Onť přidává stvoření svému, co chce: neboť Bůh zajisté nade všemi věcmi moc má.
2
Cokoliv Bůh popřeje lidem z milosrdenství svého, nikdo nemůže jim odebrati, a cokoliv Bůh odebéře z něho, nikdo nemůže poslati poté: a on mocný jest, moudrý.
3
Ó lidé, pomněte dobrodiní daných vám Bohem! Což jiného jest Stvořitele, vyjma Boha? On vyživuje vás s nebe a ze země: není Boha, kromě něho: jak tedy můžete (tak) lháti?
4
A nazývají-li tě lhářem, věz, že lháři nazýváni byli proroci před tebou: a k Bohu navráceny budou (všechny) věci.
5
Ó lidé, slib boží jest pravdivý, i nedejte oklamati se životem pozemským a nedejte oklamati se ohledně Boha klamatelem.
6
Dojista Satan jest nepřítelem vám a proto považujte jej za nepřítele: on jen volá spojence své k sobě, aby stali se obyvateli ohně pekelného.
7
Těm, kdož neuvěřili, dán bude trest přísný: však těm, kdož uvěřili a konali dobré skutky, dáno bude odpuštění a odměna hojná.
8
Zdaž ten, jemuž zkrášleno bylo zlo konání jeho, takže vidí je dobrým, (bude jako muž dobrý)? Ale Bůh zavádí v blud, koho chce, a vede (pravou) cestou koho chce; nenič tedy duše své pro ně nářkem, neboť Bůh zajisté dobře ví o tom, co konají.
9
Bůh jest to, jenž posílá větry, aby zdvihaly mračna: pak ženeme je ke zmrtvělé končině a křísíme vodou zemi zmrtvělou. Stejně tak bude vzkříšení (mrtvých).
10
Žádá-li si kdo moci, (věziž), že moc veškerá jest u Boha: k němu stoupá slovo dobré a činy dobré on k sobě pozdvihuje. Těm pak, kdož lstivě vymýšlejí zlé skutky, dán bude trest přísný: a lest těchto on uvede niveč.
11
Bůh stvořil vás z prachu, poté z kapky (semene): pak učinil vás dvěma pohlavími: a nenosí, aniž porodí čeho samice bez vědomí jeho: a nestárne stařec, aniž co odejmuto jest ze stáří jeho, aby nebylo to v Knize: toto pak Bohu jest snadným.
12
A nejsou si rovna obě moře: jedno jest sladké, čerstvé a snadné k pití; druhé jest solné, hořké — nicméně z obou požíváte masa (ryb) čerstvých a lovíte z nich předměty k ozdobě, jimiž se odíváte: a vidíš lodi, brázdící vlny jejich, aby hledali jste si podílu z milosti Boha a abyste mu za to byli vděčni.
13
Onť dává vcházeti noci do dne a dává vcházeti dnu do noci: a podmanil (řádu) slunce i měsíc, takže oba pohybují se dle lhůty předurčené; totoť jest Bůh, Pán váš: jemu přináleží moc veškerá a ti, jež vzýváte vedle něho, nemají v moci ani co obnáší slupka jádra datlového.
14
Budete-li volati k nim, nebudou slyšeti volání vašeho: a i kdyby slyšeli je, nemohli by vyslyšeti vás a v den zmrtvýchvstání zapřou vaše spolčování (jich s Bohem): a nikdo nemůže ti o tom pověděti jako Ten, jenž o všem zpraven jest.
15
Ó lidé, chuďasové jste, (potřebující) Boha: však Bůh jest bohatý, chvályhodný.
16
Kdyby chtěl, mohl by vám dát zajíti a nahraditi vás stvořením novým:
17
a toto nebylo by Bohu nesnadným.
18
A neponese (duše) obtěžkaná břemene duše druhé: a když volati bude (duše) přetížená, aby neseno bylo břímě její, nebude uleveno jí v ničem, i kdyby to byl příbuzný. Varovati pak budeš jen ty, kdož bojí se Pána svého v skrytosti a zachovávají modlitbu: a kdokoliv snaží se býti čistým, činí tak ve prospěch své vlastní duše, neb k Bohu vede cesta (návratu).
19
Nejsou si rovni slepý a vidoucí,
20
aniž temnoty a světlo,
22
aniž rovni jsou si živí a mrtví: Bůh pak dá slyšeti, komukoliv bude chtíti a ty nedokážeš, aby slyšeli tě oni, kdož v hrobech jsou:
23
neb tys jen varovatelem.
24
Zajisté pak poslali jsme tě v pravdě, jako věštitele (dobré zvěsti) a jako varovatele: a není národa, k němuž by nebyl býval poslán varovatel.
25
A nazývají-li tě lhářem, však již ti, k nimž před nimi přišli proroci jejich s jasnými důkazy a písmy a Knihou zářnou, lháři je nazývali.
26
Poté pak (trestem) postihl jsem ty, kdož neuvěřili, a jak (zlý byl) trest můj!
27
Zdaž nevidíš, jak Bůh seslal s nebe vodu, abychom dali vzrůsti jí plodům různých barev? A že na horách pruhy jsou bílé a červené, odstínů různých, a některé černé:
28
a mezi lidmi, živočichy a dobytčaty nalézají se barvy různé taktéž? Ale Boha bojí se jen služebníci jeho nejmoudřejší: Bůh pak zajisté mocný jest a velký v od-puštění.
29
Zajisté ti, kdož předčítají Knihu boží a zachovávají modlitbu a rozdávají z toho, čímž obdařili jsme je, v skrytosti i veřejně, nadějí se obchodu, jenž nezkazí se:
30
aby Bůh zaplatil jim mzdy jejich a přidal jim z milosti své: onť zajisté velký jest v odpouštění, nejvýš vděčný.
Sonraki 15 ayet →