1
Ó proroku, boj se Boha a neposlouchej nevěřících a pokrytců: Bůh zajisté vševědoucí jest a moudrý.
2
A následuj, co vnuknuto ti bylo Pánem tvým: zajisté Pán tvůj o tom, co činíte, dobře zpraven jest.
3
A spoléhej na Boha: neb Bůh postačitelným jest ochráncem.
4
Bůh nedal člověku dvé srdcí v nitru jeho, aniž učinil manželky vaše, které zapuzujete, jako matky vaše: aniž učinil přijaté syny vaše, jako krevní syny vaše. Tato slova nalézají se v ústech vašich, ale Bůh mluví pravdu a vede cestou pravou.
5
(Přijaté syny) nazývejte jmény otců jejich: toto spravedlivějším jest u Boha, a neznáte-li otců jejich, nechť jsou bratry vašimi ve víře a soudruhy vašimi. A není viny vám tehdy, když mýlíte se v tom, aniž by za tím byl úmysl srdcí vašich: Bůh pak velký jest v odpouštění, slitovný.
6
Prorok bližší jest věřícím jich samých a manželky jeho jsou matky jejich. Rodní bratři a sestry jsou si navzájem bližší, dle Knihy boží, věřících a vystěhovalých: leda byste cos dobrého učinili přátelům svým; to zajisté v Knize jest (již) zapsáno.
7
A (pomni), když učinili jsme smlouvu s proroky: s tebou, a s Noemem, a s Abrahamem, a s Mojžíšem, a Ježíšem, synem Mariiným: a učinili jsme s nimi smlouvu přísnou:
8
aby Bůh mohl dotazovati se pravdomluvných ohledně pravdy jejich. Neb připravil nevěřícím trest bolestný.
9
Vy, kteříž jste uvěřili, buďte pamětlivi milosti boží dané vám, když přišla na vás vojska a poslali jsme na ně vichr a vojska neviditelná vám: a Bůh přihlížel k tomu, co činili jste,
10
Tehdy, když napadali vás shůry i zdola, a když zatemňovali se zrakové vaši a srdce vaše vylézala vám ač k hrdlúm: tehdy domýšleli jste si o Bohu mnohé domněnky.
11
Na onom místě velkou zkoušku podstupovali věřící a třásli se třesením silným.
12
A když pokrytci a ti, v jichž srdci jest choroba, říkali: „Slíbil nám Bůh a prorok jeho pouhý klam.“
13
A když říkal jeden sbor jich: „Ó obyvatelé Jathribu, není zde místa (útulku) pro vás: i vraťte se.“ A žádala jiná část jich proroka o dovolení k návratu, řkouce: „Zajistéť domy naše bez ochrany jsou.“ Však nebyly bez ochrany a oni pouze chtěli prchnouti.
14
A kdyby byl (nepřítel) vešel do města se všech stran a oni vyzváni byli k rozbroji, byli by jej způsobili; však byli by zůstali v něm jen na krátko.
15
A přece před tím byli zavázali se Bohu, že neobrátí se zády svými: a za slib daný Bohu nutno zodpovídati se.
16
Rci: „Neprospěje vám útěk, neb prchnete-li smrti či zabití, tehdy těšiti budete se (světu) pouze maličko.“
17
Rci: „Kdo jest ten, který ochrání vás před Bohem, bude-li chtíti poslat na vás zlo, aneb bude-li chtít popřáti vám milosrdenství?“ Nenaleznou vedle Boha sobě ochránce, ni pomocníka.
18
Bůh dobře zná působitele překážek mezi vámi a ty, již říkají bratřím svým: „Pojďte k nám,“ a ukazují udatnost jen malou.
19
To z lakoty vůči vám: a když přijde (chvíle) strachu, tu vidíš je ani hledí na tebe, točíce očima svýma jako ten, na něhož padají mrákoty smrti. Však když zajde (chvíle) strachu, napadají vás ostrými jazyky svými z lakoty pro nejlepší část (kořisti). Tito nemají víry a propadnouti dá Bůh konáním jejich: a věru jest to Bohu snadným.
20
Domnívali se, že SPOJENCI neodejdou: a kdyby opět přišli spojenci, rádi by obývali mezi Araby pouště, vyptávajíce se jich na zprávy o vás: neboť ač byli s vámi, bojovali pouze nepatrně.
21
Zajisté pak měli jste v proroku božím vzor krásný pro všechny, kdož doufají v setkání s Bohem a v den poslední, a vzpomínají Boha často.
22
A když viděli věřící spojence řekli: „Toto jest, co slíbil nám Bůh a prorok jeho: a pravdu děli Bůh a prorok jeho“ a vše to rozhojnilo v nich víru a odevzdanost do vůle boží.
23
Jsou mezi věřícími muži, kteří dodrželi pravdivě závazek svůj vůči Bohu: někteří dosloužili čas svůj, někteří vyčkávají naplnění jeho a nezměnili se nijakou změnou.
24
Věru pak odmění Bůh upřímné za upřímnost jejich a ztresce pokrytce, bude-li chtíti, anebo s odpuštěním obrátí se k nim, neb Bůh velký jest v odpouštění, slitovný.
25
A odrazil Bůh ty, kteří neuvěřili, v zuřivosti jejich a nedosáhli ničeho dobrého. Bůh dostačí věřícím v boji a Bůh zajisté silný jest a mocný.
26
A způsobil, aby ti z lidu obdrževšího Knihu, kteří pomáhali spojencům, vyšli z pevností svých a vrhl v srdce jejich strach, takže pobili jste část jich a část jich zajali.
27
Bůh učinil vás dědici země jejich a obydlí jejich a statků jejich: i země, jíž dosud nedotkla se noha vaše: neboť Bůh nade všemi věcmi moc má.
28
Ó proroku, rci manželkám svým: „Žádáte-li si života pozemského a zdoby jeho, pojďte: dám vám pěkný podíl a propustím vás propuštěním pěkným.
29
Však žádáte-li si Boha a proroka jeho a příbytku v živote budoucím, Bůh zajisté přichystal těm z vás, jež dobře činí, odměnu velkou.
30
Ó ženy prorokovy, dopustí-li se která z vás smilstva dokázaného, zdvojnásoben jí bude trest podílem dvojím: a Bohu bude to snadným.
Sonraki 30 ayet →