Nykl · MealMerkezi.Net

1

Tá. Sín. Tato jsou znamení Koránu a Knihy zjevné,

Nykl 27:1

2

(dobré) vedení a radostná zvěst věřícím,

Nykl 27:2

3

kteří zachovávají modlitbu a dávají (povinnou) almužnu a pevně věří v život budoucí.

Nykl 27:3

4

Zajisté pak těm, kdož nevěří v život budoucí, zkrášlili jsme skutky jejich, takže (bez vodítka) bloudí.

Nykl 27:4

5

Těmto schystán jest trest nejhorší a tito největší utrpí v životě budoucím ztrátu.

Nykl 27:5

6

Zajisté pak obdržel's Korán od Moudrého, Vševědoucího.

Nykl 27:6

7

(Pomni), když řekl Mojžíš rodině své: „Zajistéť shlédl jsem oheň; půjdu a přinesu vám o něm zprávu a přinesu vám louč planoucí, abyste se možná od ní ohřáli.“

Nykl 27:7

8

A když přišel k ohni, bylo naň zavoláno: Požehnán jest ten, jenž v ohni jest a jenž kol něho jest: a chvála budiž Bohu, Pánu veškerenstva!

Nykl 27:8

9

Ó Mojžíši, to jsem já Bůh, Mocný, Moudrý

Nykl 27:9

10

Vrhni hůl svou na zem!“ A když Mojžíš viděl, že hýbala se, jako by byla hadem, obrátil se zády úprkem a nevracel se. „Neboj se, Mojžíši, není čeho báti se u mne poslům mým,

Nykl 27:10

11

vyjma těm, již spáchali nepravost, ale pak zaměnili zlo dobrem — jáť pak velký jsem v odpouštění, slitovný.

Nykl 27:11

12

Vlož ruku svou za ňadra svá a vytáhneš ji bílou, aniž by byla stižena nemocí. Toto bude jedním z devíti znamení pro Faraona a lid jeho, neboť v pravdě lid jest to pohoršlivý.“

Nykl 27:12

13

A když předvedena byla jim znamení naše jasně před zraky jejich, řekli: „Totoť jest kouzelnictví zjevné.“

Nykl 27:13

14

A odmítali je ač v duších svých seznali pravdivost jich, z nepravosti a pýchy. A hle, jaký byl konec pohoršlivců!

Nykl 27:14

15

A (pomni, jak) když dali jsme Davidovi a Šalamounovi vědění, řekli: „Chvála budiž tomu, jenž vyznamenal nás nad mnohé ze služebníků svých věřících!“

Nykl 27:15

16

A dědil Šalamoun po Davidovi a řekl: „Ó lidé, byli jsme naučeni výřečnosti ptactva, a byli jsme obdařeni (podílem) ze všech věcí: totoť zajisté jest milost zjevná.“

Nykl 27:16

17

I shromážděna byla kol Šalamouna vojska jeho, sestávající z Džinnů a lidí, jakož i ptactva a kráčela v oddílech,

Nykl 27:17

18

až došla do údolí MRAVENCŮ: i řekl jeden mravenec: „Ó mravenci, vstupte do obydlí svých, aby nezdeptal vás dojista Šalamoun s vojsky svými, aniž by toho tušili.“

Nykl 27:18

19

A usmál se vesele Šalamoun nad řečí jeho a řekl: „Pane můj, ponukni mne, abych byl vděčným za dobrodiní tvé, kterým's požehnal mi a otci mému, a abych konal dobré skutky, v nichž měl bys zalíbení, a uveď mne z milosrdenství svého mezi služebníky svoje spravedlivé.“

Nykl 27:19

20

A přehlížel ptactvo a řekl: „Jak to přijde, že nevidím dudka? Což jest nepřítomen?

Nykl 27:20

21

Dojista ztrestám jej trestem přísným, aneb dojista zabiji jej, leda že by předvedl mi zmocnění zjevné.“

Nykl 27:21

22

Však neomeškal se (dudek) na dlouho a přišel, řka: „Zvěděl jsem, co tys dosud nezvěděl: a přinesl jsem ti ze Saby novinu jistou.

Nykl 27:22

23

V pravdě nalezl jsem tam ženu vládnoucí jim, obdařenou podílem ze všech věcí, majitelku trůnu velkého.

Nykl 27:23

24

Shledal jsem, že ona i lid její klaní se slunci místo Bohu: neb Satan zkrášlil jim skutky jejich, a odvrátil je od stezky (pravé), takže nejsou (správně) vedeni;

Nykl 27:24

25

takže neklaní se Bohu, jenž na světlo přivádí tajnosti nebes i země a ví, co skrýváte i co veřejně přiznáváte:

Nykl 27:25

26

Bůh, není Boha kromě něho, jenž pánem jest trůnu velkého.“

Nykl 27:26

27

Řekl (Šalamoun): „Uvidíme, mluvil-lis pravdu, anebo byl's jedním z prolhaných.

Nykl 27:27

28

Jdi s tímto listem mým a hoď jim jej dolů: pak odvrať se od nich a vyčkej, co odvětí.“

Nykl 27:28

29

Řekla (královna k předním lidu svého): „Pánové, byl mi hozen list vzácný.

Nykl 27:29

30

Jestiť od Šalamouna a zní: ‚Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

Nykl 27:30