1
Alif. Lám. Rá. Tato znamení jsou Knihy a Čtení zjevného.
2
Častokráte přáti si budou nevěřící, aby byli z odevzdaných do vůle Boží.
3
Nech je, ať hodují a užívají a klamati dávají se nadějí: však zvědí!
4
Nezahladili jsme nikdy města, aniž by dáno bylo mu písmo povědomé.
5
Nelze nikterému národu uspíšiti lhůtu svou, aniž zpozditi ji.
6
A říkají: „Ty, jemuž sesláno bylo Napomenutí, zajisté zlým duchem jsi posedlý:
7
zdaž nebyl bys přišel k nám provázen anděly, kdybys byl pravdomluvný?“
8
Nesesíláme andělů svých, leda s právem a tehdy nebylo by již poshověno nevěřícím.
9
Zajistéť seslali jsme Napomenutí a jistě chrániti je budeme.
10
A již před tebou poslali jsme vyslance k sektám předešlých:
11
a nepřisel ani jeden prorok k nim, aniž by se mu nebyli vysmívali:
12
a na stejnou dráhu uvedeme srdce provinilců.
13
Neuvěří v ně, jakž minulá zvyklost byla předešlých:
14
i kdybychom otevřeli nad nimi bránu v nebesích a oni vzestupovali směrem k ní,
15
stále by říkali ještě: „Opojeni jsou zrakové naši, ba v pravdě lid jsme očarovaný!“
16
Ustanovili jsme na nebi znamení zvířetníku a zkrášlili jsme je pro (vzhled) pohlížejících:
17
a ochránili je před každým Satanem kamenovaným,
18
vyjma toho, jenž naslouchá pokradmu a v zápětí stižen jest šlehem plamene viditelným.
19
A rozprostřeli jsme zemi a rozházeli po ní temena hor a vzrůsti jsme dali na ní všem věcem dle zvážení:
20
a zaopatřili jsme na ní výživu vám, jakož i těm, kterých nevyživujete.
21
Není věci, jíž zásoby nebyly by v naší moci: a poskytneme je shůry jen v množství stanoveném.
22
A vyslali jsme větry zúrodňující a seslali jsme s nebe vodu, jíž napájíme vás: a vy nejste pány nádrží jejich.
23
Zajisté my jsme to, kteříž obživujeme a umrtvujeme a my (všeho) jsme dědici.
24
Zajisté znali jsme ony, kdož předešli vás a známe ty, kteří po vás přijdou.
25
V pravdě Pán tvůj shromáždí je všechny, neboť moudrý jest a vševědoucí.
26
Stvořili jsme pak člověka z hlíny, z bláta hrnčířského:
27
před ním pak stvořili jsme Džinny z ohně sžírajícího.
28
(Pomni), když řekl Pán tvůj k andělům: „Jáť zajisté tvořím člověka z hlíny, z bláta hrnčířského:
29
a až vytvořím podobu jeho a vdechnu do ní ducha svého, padnete na tváře své, uctívajíce ho.“
30
I padli na tváře své andělé všichni, vesměs,
Sonraki 30 ayet →