1
Chvála Bohu, který stvořil nebesa a zemi a učinil temnotu a světlo. A přece potom ti, kdož neuvěřili, Pánu svému rovné dávají!
2
On je ten, jenž z hlíny vás stvořil a pak stanovil lhůtu života vašeho - a lhůta u Něho je pevně stanovena - a přece o tom pochybujete.
3
On je Bůh na nebesích i na zemi, On zná vše, co tajíte i co odkrýváte, a zná i to, co jste si vysloužili.
4
A ať se jim dostalo od Pána jejich jakékoliv znamení, odvrátili se od něho
5
a prohlásili za lež pravdu, když k nim přišla. Však dostane se jim zvěsti o tom, čemu se posmívali!
6
Což neviděli, kolik jsme zahubili pokolení, jež byla před nimi a která jsme upevnili na zemi tak, jak jsme neupevnili ani vás; a seslali jsme jim z nebes déšť hojný a dali jsme vytrysknout řekám pod nimi. A pak jsme je zahubili za hříchy jejich a dali jsme po nich vzejít pokolením jiným.
7
I kdybychom ti poslali Knihu na pergamenu psanou a oni si ji ohmatali vlastníma rukama, přece by řekli ti, kdož neuvěřili: "To kouzelnictví je jen zjevné!"
8
A říkají: "Pročpak k Němu nebyl poslán anděl?" Kdybychom však seslali anděla, byla by věc jejich již rozhodnuta a tehdy by jim nebyl dán odklad žádný.
9
A kdybychom byli poslem udělali anděla, věru bychom jej učinili mužem a byli bychom tím pro ně zatemnili to, co sami zatemňují.
10
A posmívali se již před tebou poslům, avšak ti, kdož smích si tropili, byli obklopeni tím, čemu se posmívali.
11
Rci: "Choďte po zemi a potom pohleďte, jaký byl konec těch, kdož posly za lháře prohlašovali!"
12
Zeptej se: "Komu náleží vše, co na nebesích je i na zemi?" Odpověz: "Bohu! On Sobě milosrdenství jako povinnost předepsal a On shromáždí vás v den zmrtvýchvstání, o němž pochyby není. Ti, kteří sami sobě ztrátu způsobili, to jsou ti, kdož nevěří."
13
Jemu náleží vše, co v noci i ve dne přebývá a On slyšící je i vševědoucí.
14
Rci: "Což si mohu vzít za ochránce někoho jiného než Boha, tvůrce nebes a země, který vše živí, ale sám živen není?" Rci: "Bylo mi nařízeno, abych byl prvním mezi těmi, kdož do vůle Jeho se odevzdají - a nikoliv z těch, kdož k Němu přidružují!"
15
Rci: "Obávám se, jestliže Pána svého neuposlechnu, trestu dne nesmírného."
16
Od koho bude v ten den trest odvrácen, nad tím se Bůh věru slitoval, a to bude štěstí zjevné.
17
Jestliže se tě Bůh dotkne nějakým neštěstím, pak tě ho nikdo nezbaví kromě Něho. A jestliže se tě dotkne něčím dobrým - vždyť On nade všemi je mocný.
18
On vládu neomezenou má nad služebníky Svými a On moudrý je i dobře zpravený.
19
Zeptej se: "Která věc platí nejvíce jako svědectví?" Odpověz: "Bůh je svědkem mezi vámi a mnou; tento Korán mi byl vnuknut, abych jím varoval vás i všechny, k nimž dospěje. Chcete snad svědčit, že vedle Boha jsou i božstva jiná?" Rci: "Já to nedosvědčím!" a dodej: "Naopak, On Bohem je jediným a já nejsem odpovědný za to, co k Němu přidružujete."
20
Ti, jimž jsme dali Písmo, znají je tak dobře, jako znají syny své. Ti, kteří sami sobě ztrátu způsobili, jsou ti, kdož nevěří.
21
Kdo je nespravedlivější než ten, kdo proti Bohu lži si vymýšlí či znamení Jeho za lživá prohlašuje? Nespravedliví věru nebudou blažení.
22
V den, kdy je všechny shromáždíme, řekneme těm, kdož byli modloslužebníky: "Kde jsou ti, které jste k Bohu přidružovali a jež jste si vymyslili?"
23
Potom nebudou mít jinou výmluvu než tu, že řeknou: "Při Bohu, Pánu našem, my jsme nic nepřidružovali."
24
Pohleď, jak sami proti sobě lžou a jak je opustili ti, které si vymyslili.
25
A jsou mezi nimi někteří, kdož ti naslouchají, ale pokryli jsme srdce jejich clonou a uši jejich hluchotou, aby nepochopili, a i když vidí znamení všemožná, nevěří v ně, a když potom přijdou k tobě, aby se s tebou hádali, říkají ti, kdož nevěří: "To jsou jen povídačky starých!"
26
A zabraňují druhým, aby mu naslouchali, a sami se od něho vzdalují, však způsobí ztrátu jen sami sobě, a přitom to nevědí.
27
Kéž bys je mohl vidět, až postaveni budou před oheň pekelný a zvolají: "Kdybychom se mohli vrátit, věru bychom pak již neprohlašovali znamení Pána svého za lež a stali bychom se věru jedněmi z věřících!"
28
Ba ne, odkryje se jim jen to, co dříve skrývali. A byť i byli navráceni, opět by se obrátili k tomu, co bylo jim zakázáno - vždyť jsou to vskutku lháři
29
a řekli by: "Není nic než náš život pozemský a my nebudeme vzkříšeni."
30
Kéž bys je mohl vidět, až budou před Pána svého postaveni a ten jim řekne: "Zdaž toto pravda není?" I odvětí: "Ó ano, při Pánu našem!" A řekne Pán: "Ochutnejte tedy trest za to, že jste nevěřící byli!"
Sonraki 30 ayet →