1
Seslání Písma od Boha mocného, moudrého pochází.
2
Věru jsme ti seslali Písmo v pravdě, uctívej tedy Boha a zasvěcuj Mu svou víru upřímnou!
3
Což Bohu víra upřímná nepatří? Ti, kdož si berou jako ochránce jiné než Jeho, hovoří: "My je uctíváme jen proto, aby nás co nejvíce k Bohu přiblížili." Bůh věru pak mezi nimi rozsoudí to, o čem ve sporu byli. A Bůh zajisté nepovede správně ty, kdož lháři jsou a nevěřící zarputilí.
4
Kdyby si byl Bůh přál mít děti, byl by si věru vybral podle libosti z těch, které stvořil. Sláva Jemu - On Bůh je jediný, vše podmaňující.
5
On stvořil nebesa a zemi jako skutečnost vážnou a On zavinuje noc dnem a den nocí; a podmanil si slunce a měsíc, takže obě tělesa ke lhůtě stanovené ubíhají. Což tedy není mocný, odpouštějící?
6
Vás pak stvořil z bytosti jediné, z níž potom udělal družku její. A seslal vám z dobytčat osm v párech. On tvoří vás v lůnech matek vašich jedním tvořením za druhým, v temnotě trojnásobné. Takový je Bůh, Pán váš, a Jemu náleží panství; není božstva kromě Něho. Jak se jen můžete tak odvracet?
7
Jestliže jste vy nevděční, je Bůh věru soběstačný i bez vás a nelíbí se mu nevděk u služebníků Jeho. Jste-li vděční, pak ve vás nalezne zalíbení. A neponese žádná duše břímě duše jiné; posléze navrátíte se k Pánu svému a On vás poučí o tom, co jste dělali, vždyť On dobře zná, co hrudi vaše skrývají.
8
Když člověka neštěstí postihne, tu modlí se k Pánu svému, kajícně se obraceje k Němu; když potom Bůh to v dobrodiní změní, člověk zapomene na to, proč se k Němu předtím modlil, a přidává Bohu podobné, aby svedl jiné z cesty Jeho. Rci: "Jen si užívej v nevděku svém, ty zajisté budeš pak jedním z obyvatel ohně pekelného!"
9
Zdaž ten, jenž pobožnost koná během hodin nočních; padaje na tvář svou a stoje při modlitbě, a před životem budoucím na pozoru se má a v milosrdenství Pána svého doufá...? Zeptej se: "Jsou si rovni ti, kdož vědí, s těmi, kdož nevědí?" Však připomenou si to jen ti, kdož rozmyslem jsou nadáni.
10
Rci: "Služebníci Moji, kteří jste uvěřili, bojte se Pána svého! Těm, kdož na tomto světě konali dobré, dostane se dobrého. A země Boží je rozlehlá a trpělivým bude dána jejich odměna v míře plné, bez počítání."
11
Rci: "Bylo mi poručeno, abych sloužil Bohu, upřímně mu zasvěcuje víru,
12
a bylo mi poručeno, abych byl prvním z těch, kdož do vůle Jeho se odevzdávají."
13
Rci: "Věru se bojím, neuposlechnuli Pána svého, trestu dne nesmírného."
14
Rci: "Boha budu uctívat, upřímně mu zasvěcuje víru svou.
15
A vy nevěřící si tedy uctívejte, koho chcete, místo Boha!" Rci: "Věru prodělají v den zmrtvýchvstání ti, kdož ztrátu sami sobě a rodinám svým způsobili! Což to opravdu není ztráta zjevná?
16
A nad sebou budou mít závěs ohnivý a pod sebou závěs ohnivý." A takto Bůh nahání strach služebníkům Svým. Služebníci Moji, buďte tedy vůči Mně bohabojní!
17
Pro ty, kdož odvrátili se od Taghúta odmítajíce jej uctívat a kajícně se obrátili k Bohu, pro ty je určena zvěst radostná. Oznam tedy zvěst radostnou služebníkům Mým,
18
těm, kdož horlivě naslouchají slovům Mým a následují nejkrásnější z nich! To jsou ti, které Bůh na správnou cestu uvedl, a to jsou ti, kdož rozmyslem jsou nadáni.
19
Cožpak toho, nad nimž se uskutečnilo slovo trestu... což můžeš takového, jenž v ohni pekelném dlí, zachránit?
20
Však ti, kdož vůči Pánu svému jsou bohabojní, ti obývat budou komnaty, nad nimiž komnaty jiné jsou vystavěny a pod nimiž řeky tekou; to je slib Boží a Bůh nikdy slib svůj neporuší.
21
Což nevidíš, jak Bůh sesílá z nebe vodu a rozvádí ji do pramenů v zemi? Z ní potom dává vyrůst obilí druhů rozličných, jež posléze zvadne a žloutne před zrakem tvým. A nakonec je učiní slámou suchou - a v tom je věru připomenutí pro ty, kdož rozmyslem jsou nadáni.
22
Zdaž ten, jehož hruď Bůh rozevřel pro islám a jenž řídí se světlem od Pána jeho vycházejícím...? Běda těm, jichž srdce jsou zatvrzelá vůči připomenutí Božímu, neboť oni jsou v zjevném bloudění.
23
Bůh seslal příběh nejkrásnější, knihu alegorickou i opakovaná vyprávění, z nichž husí kůže naskakuje těm, kdož Pána svého se bojí; potom však kůže i srdce jejich se obměkčí vůči připomenutí Božímu. Toto je vedení Boží, jímž On vede, koho chce, však ten, komu dal Bůh zbloudit, ten nebude mít vedoucího žádného!
24
Zdaž ten, kdož tvář svou si ochrání před trestem nejhorším v den zmrtvýchvstání...? A bude řečeno nespravedlivým: "Ochutnejte to, co jste si vysloužili!"
25
Také ti, kdož před nimi byli, poselství za lživé prohlašovali, však zasáhl je trest z místa, odkud to netušili.
26
A Bůh dal jim okusit zahanbení v životě pozemském, však věru trest na onom světě bude těžší - kéž by to jen věděli!
27
My pak uvádíme lidem v Koránu tomto všemožné druhy podobenství - snad se vzpamatují!
28
... jako Korán arabský, bez jakéhokoliv zkřivení - snad budou bohabojní!
29
Bůh uvádí podobenství o muži závislém na hašteřících se společnících a o muži, jenž podřízen je člověku jedinému. Jsou si snad v tomto příkladu rovni? Chvála Bohu nikoliv, však většina lidí to neví.
30
Zajisté budeš jednou mrtev a i oni budou mrtví
Sonraki 30 ayet →