1
Sád. Při Koránu, obsahujícím připomenutí!
2
Ba věru ti, kdož nevěří, v marnivosti a odporu setrvávají.
3
Kolik pokolení před nimi jsme již zahubili! Volali sice o pomoc, však nezbyl jim čas k uniknutí.
4
Diví se nevěřící, že k nim přišel varovatel z jejich řad vzešlý, a říkají: "Tohle je kouzelník a lhář prolhaný.
5
Což neučinil z více božstev Boha jediného? To věru je věc podivná!"
6
A vzdálili se velmoži z nich a řekli: "Jděte a při božstvech svých vytrvejte! Vždyť to věru je věc vyžadovaná.
7
O ničem takovém jsme neslyšeli v náboženství předešlém a není to nic než výmysl jeho.
8
Právě jemu mezi námi všemi že by mělo být připomenutí sesláno?" Ba, oni o připomenutí Mém jsou na pochybách, ba, ještě neokusili trestu Mého!
9
Což oni vlastní pokladnice milosrdenství Pána tvého mocného a dárce?
10
Či náleží jim království nebes a země a toho, co mezi nimi je? Nechť tedy vystoupí po nebeských provazech vzhůru!
11
Vojsko každé tam na útěk zahnáno bude, byť mělo spojence.
12
A již před nimi prohlašoval posly za lháře lid Noemův, ´Ádovci i Faraón, jenž pánem byl kůlů,
13
též Thamúdovci, lid Lotův i obyvatelé Houštin - a to spojenci byli,
14
a všichni bez výjimky posly za lháře prohlásili a trest (Můj) si zasloužili.
15
A také tyto nečeká nic než výkřik jediný a nebude zde odklad žádný.
16
A přesto říkají: "Pane náš, pošli nám rychle rozsudek náš, dříve než dostaví se den zúčtování!"
17
Snášej neochvějně to, co říkají, a vzpomeň si na služebníka Našeho Davida, silou vládnoucího, jenž stále činil pokání,
18
a jak podmanili jsme mu hory, aby spolu s ním pěly slávu Boží za večera i za svítání,
19
a také ptactvo kol něho se shromaždující; a všichni se k Bohu kajícně obracejí.
20
A jeho království jsme upevnili a moudrost a obratnost v souzení jsme mu dali.
21
Dostalo se ti zvěsti o těch dvou ve sporu, když do paláce vystoupili?
22
Když vstoupili k Davidovi, zalekl se jich. I pravili: "Neboj se, my dva jsme ve sporu a jeden z nás učinil příkoří druhému. Rozsuď mezi námi podle pravdy a nebuď stranický, nýbrž uveď nás na stezku rovnou!
23
Toto je můj bratr a devadesát devět ovcí má, zatímco mně patří jen jediná. I řekl mi: Svěř mi ji! a přemohl mne v půtce slovní o ni."
24
Odvětil David: "On vskutku ti ukřivdil žádaje ovci tvou, aby ke svým ji připojil. A zajisté většina společníků se vzájemně podvádí kromě těch, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, však takových málo je." A dovtípil se David, že jsme jej pouze zkoušeli, a poprosil Pána svého o slitování a pak padl klaně se a čině pokání.
25
A odpustili jsme mu to a on má u Nás věru místo blízké a překrásné přebývání.
26
Davide, My učinili jsme tebe zástupcem na zemi, rozsuzuj tedy mezi lidmi podle pravdy! Nenásleduj vášně své, jež by tě svedly z cesty Boží, vždyť věru ty, kdož z cesty Boží sejdou, trest strašný čeká za to, že zapomněli na den zúčtování.
27
A nestvořili jsme nebesa a zemi, a co je mezi nimi, jen pro nic za nic; to je jen domněnka nevěřících! Běda těm, kdož neuvěřili, před ohněm pekelným!
28
Máme snad postavit ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, na roveň s těmi, kdo pohoršení šíří na zemi? A máme bohabojné rovnými učinit s hříšníky?
29
Toto je Písmo požehnané, jež jsme seslali tobě, aby lidé o jeho znameních přemýšleli a aby si je rozmyslem nadaní připomínali.
30
A darovali jsme Davidovi Šalomouna, jenž byl Naším výtečným služebníkem. A byl věru kajícníkem,
Sonraki 30 ayet →